Za tuleni a hezkým počasím na sever

Čtyři dny slunce, teplo a prázdné písečné pláže. Asi tak by se dala shrnout naše návštěva ostrova Helgoland a Dune.  Je středa večer a kamarád Jirka již netrpělivě čeká před mým domem. Před sebou máme něco přes tisíc kilometrů a deset hodin jízdy autem. Trasu plánujeme přes Polsko a poté již napříč Německem až do přístavu Cuxhaven u Severního moře. Cesta ubíhá rychle a kromě jedné objížďky nás nepotkávají žádné větší komplikace. Tedy až na Jirkovo auto, které mimo benzín neustále potřebuje dolívat i jiné provozní kapaliny. Jednou je to olej a pak voda do ostřikovačů 🙂 Kolem sedmé hodiny ranní přijíždíme na parkoviště v Cuxhavenu a oblíkáme teplejší oblečení. Je pod mrakem a fouká studený vítr.

Naše loď MS Atlantis vyplouvá 10:30 a tak je dost času najít kasu, kde se dá koupit lístek na loď. Netrvá dlouho a už držím v ruce „FAHRKARTE“ a hodinu před vyplutím nás pouštějí na palubu.  Na lodi si dáváme „odporné“ kafe za 3,5€ a dostavuje se únava a tak to s Jirkou zalomíme přímo v restauraci na stole. Probouzí mě až neklidné moře. Únava, hlad a houpání udělá své, musím se jít projít na čerstvý vzduch na horní palubu. K mému překvapení je počasí úplně opačné než to v Cuxhavenu. Fouká sice silný vítr, ale je krásně slunečno. Nakonec to ustojím a po chvilce dorážíme do přístavu Helgoland. Ještě jedna drobnost, kdy z velké lodě musíme přestoupit na malé čluny, které nás dovezou na pevninu.

Jakmile dorážíme na místo, míříme k výtahu, který nás vyveze do horní části ostrova, kde je naše ubytování. Po nezbytných formalitách s paní domácí balíme techniku a jdeme omrknout hnízdní skálu terejů bílých. Působí to na nás jako živá voda a to, že jsme nespali víc než 24hod. nám nevadí. Kolem celého útesu je stezka a mnoho vyhlídek odkud se dá fotit. Je odpoledne a to pro nás není za slunečného počasí ideální. I tak se dají pořídit zajímavé snímky se zrcadlící se vodou v pozadí. Obcházíme celou trasu, aby jsme si vytipovali místo pro fotografování na zítřejší ráno. A teď hurá na ostrov Dune, který je od Helgolandu vzdálen co by kamenem dohodil. Za 5€ nás tam veze malá loďka. Těch pár minut využívám na potřebnou údržbu objektivu.

Slunce je již nízko nad obzorem a tak se přemisťujeme na konec pláže, kde na nás čeká zlatý hřeb večera. Tulení kolonie, která se zde před pár lety usadila. Krásná zvířata a ještě krásnější zážitky  z pozorování jejich života. Ležet v jejich blízkosti na pár metrů je nepopsatelný pocit. Využíváme světla zapadajícího slunce, které na pláži svítí opravdu do posledních paprsků. Unavení, ale spokojení, se vracíme zpět na Helgoland a dlouho do noci prohlížíme fotky v našich aparátech a diskutujeme o uplynulém dnu a plánech na dny následující. Je 5:00 a my vstáváme na ranní focení terejů. Nikde ani živáčka a k našemu překvapení i na vyhlídkách je prázdno. Minimálně jsem čekal pár zapálených fotografů. Nevadí, tím lím pro nás. Chystáme techniku a ještě před východem slunce udělám pár portrétů.

Fotíme i jiné druhy, např. alkouny nebo racky. Kolem osmé už je slunce vysoko a balíme to. Teprve v tento okamžik přichází na místo dalších pár fotografů. Přes den dospáváme spánkový deficit a na večer se opět vracíme k hnízdní skále. Máme vyhlídnuto jedno místo, kde chceme fotit Tereje ve světle zapadajícího slunce. Potkáváme se tam se dvěma fotografy z Německa, kteří mají stejný záměr. Při čekání na světlo se bavíme o všem možném co se fotografování týče. Pak už to ale přichází a tak netrpělivě čekám na nějakou akci. Namířený objektiv mám na jeden páreček terejů.

A takto vypadá vyhlídka, když se nás tam sešlo více. Naštěstí se nekonaly žádné boje o nejlepší místo, každý si našel svůj flíček. Další dny se dějí ve stejném duchu, ráno a navečer fotografování u terejů a nebo tuleňů a přes den obchůzky ostrova a shopů. Ve spodní části ostrova můžete koupit cokoliv, celý ostrov je duty free, takže ceny jsou více než příznivé. A pokud navštívíte některou ze zdejších stylových restaurací a objednáte si nějakou rybí specialitu nebudete litovat. K našemu překvapení nám ji připravil slovenský kuchař, který na Helgolandu již dva roky žije. Helgoland nás uchvátil natolik, že se sem jednou určitě vrátíme. Každé roční období se zde dá vidět něco jiného a pro fotografy je to ráj. Na konec bych rád poděkoval Pavlovi za pomoc při objednávce ubytování a spolucestujícímu Jirkovi za skvělou spolupráci při fotografování a za poskytnutí fotek pro článek.